Den v životě lavinového specialisty

Kdo jsme a proč zkoumáme sníh

Sníh je pro nás jednak vášní a zdrojem zimních radovánek, ale i pracovní náplní, což je ideální kombinace. Vědce a lavinové specialisty zajímá sníh z mnoha úhlů pohledu, a proto ho měří a zkoumají do nejmenších detailů. Jelikož je ve sněhu a ledu vázána většina pitné vody na Zemi, tak si zasluhuje pozornost především nás hydrologů a klimatologů. Sníh nám ale může způsobit i nemalé problémy v podobě lavin. 

Z těchto důvodů se my vědci snažíme sníh zkoumat. Ať už sledujeme rozdíly mezi přírodním nebo technickým sněhem v rámci zefektivnění skiareálů nebo jak se mění lavinová aktivita v době měnícího se klimatu. Vědci využívají například satelitní měření a nebo námi více oblíbené měření přímo na horách. Z toho důvodu jsou po světě instalované a k tomu určené meteorologické stanice, které měří různé parametry, abychom mohli odhadnout, jak rychle sníh odtaje nebo jestli hrozí lavinové nebezpečí. 

Na zkušenou na Slovensko

Hustou síť stanic mají např. kolegové ze Strediska lavínovej prevencie na Slovensku, kteří se starají mimo jiné o lavinové předpovědi na slovenských horách. Domluvili jsme se, že se k nim přijedeme podívat, vyměnit zkušenosti a poznatky v problematice sněhu a přitom pomůžeme vykopat pár sněhových profilů, které jim pak pomůžou při vyhlašování lavinového stupně. 

Pavel ze SLP pro nás přijíždí stařičkým Land Roverem, který možná pamatoval ještě Štefánika, ale zato šlape jako hodinky. Nasoukáme do něj lyže a lavinové batohy a vyrážíme směr freeridová mekka. Do Jasné, kde nás Pavel vede k jejich staré budově, kde kdysi bývaly i “studené” laboratoře na výrobu umělého sněhu.

Lepíme pásy, nasazujeme lyže a vyrážíme kolem sjezdovky Petry Vlhové a pokračujeme přes freeridovou cestu Spravodlivá až na západní stranu pod Chopok. Panoramata skalních výběžků Chopku ani Děreší si bohužel nevychutnáváme, protože je vše v mlze. Naším cílem je ale klimatologická stanice, kterou sem kluci instalovali minulé léto a je třeba zkontrolovat jestli měří správně.

Pomocí lavinové sondy měříme výšku sněhu v bodě měření senzoru a podle toho korigujeme údaj na stanici. Potom oklepáváme námrazu, která by mohla dělat problémy s měřením nebo dokonce poškodit citlivá čidla. Mezitím se mraky roztrhávají a už chceme sáhnout po brýlích, ale rozmýšlíme si to, abychom taky chytili trochu horskou barvu.

Využíváme dobré viditelnosti a postupujeme blíže k Chopku, kde chceme vykopat sněhový profil. V profilu objevujeme méně stabilní vrstvu hranatozrnitých krystalů, která je ale skoro u země, takže je při ECT testu stabilní. Zkoušíme ještě pilkový test, ale ten taky prokazuje dobrou stabilitu profilu.

Soudíme, že dnes už bylo měření dost. Loupneme do sebe tyčinku, hrnek čaje a jdeme si užít parádní sjezd zpět do doliny. Po příjezdu zpět na stanici pak naměřený profil v kanceláři zadáváme do Evropské databáze lavin www.lawis.at, aby návštěvníci hor měli obrázek o tom, jak to vypadá s lavinovou situací v regionu.

V dalších článcích bychom vám chtěli více přiblížit sníh pohledem vědy. Podíváme se, jaké vlastnosti sněhu se dají měřit a k čemu je to dobré, nebo co se sněhem dělá klimatická změna a jak se to může dotknout zimních aktivit v horách.

Autoři článku jsou Ing. Roman Juras, Ph.D. a Ing. Vojtěch Moravec z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování na ČZU v Praze. Jejich aktivity můžete sledovat taky na Instagram profilu @kvhem.