Lavinový batoh spatřil světlo světa někdy v polovině 70. let 20. století. Po prvních pokusech a experimentech byl lavinový batoh uveden na trh v roce 1985. Batoh funguje na podobném principu jako např. airbag v automobilu. Při jeho aktivaci se nafouknou 1 nebo 2 vaky v boční nebo horní části batohu.

Účelem těchto vaků je zvětšit objem člověka v lavině a na základě fyzikálních zákonů zabránit úplnému zasypání lavinou strženého člověka.

Inverzní segregace

Inverzní segregace je proces, který umožňuje osobě s lavinovým batohem zůstat na povrchu. Podívejme se tedy na celý proces trochu podrobněji. Padající lavinu si lze fyzikálně představit jako tok granulovitého média. Právě látky s touto konzistencí velmi účinně třídí své jednotlivé částice. Od počátku pozorování lavinových nehod si lidé všímali, že velké částice zůstávají na na povrchu lavinového nánosu. Zejména lavinové sesuvy jsou velmi účinné při třídění částic podle velikosti.

Jak se lavina pohybuje po svahu, horní vrstvy se pohybují rychleji než spodní vrstvy. K tomuto procesu dochází zejména v důsledku zvýšeného vnitřního a vnějšího tření, kterému jsou spodní vrstvy vystaveny. Rozdíl těchto rychlostí vytváří kinetické síto podobné dilataci, které umožňuje malým částicím směrem dolů. Jak se malé částice pohybují směrem dolů, vytvářejí síly, které velké částice poháněny směrem k povrchu. Výsledkem kombinace tzv. kinetického síta a působících sil je tzv. segregaci částic do jednotlivých vrstev, v nichž lze pozorovat vyšší koncentraci velkých částic u povrchu a naopak malých částic u dna.

_83A9654Event_Litric_Warth_2022_HH

Objemné předměty jsou vytlačovány nahoru

Celý tento proces se označuje jako inverzní segregace. Malé částice se dostávají do lavinovitého proudění do spodních vrstev a svým pohybem umožňují velkým částicím pohyb v opačném směru, tj. k povrchu. V lavinovém ložisku tak vznikají inverzně segregované vrstvy, v nichž se usazují malé částice hlouběji a velké částice se ukládají blíže k povrchu proudu. Celý proces je dokumentován složitým matematickými vzorci. Je snadné si jej představit, jako když máte sklenici plnou ořechů. různých velikostí. Když s ní zatřeseme a položíme ji na stůl, velké oříšky zůstanou na povrchu a malé budou blíže ke dnu.

Přesně takto funguje inverzní segregace v lavinách. Lavinový batoh vytvoří člověka na větší částici, která se pak usazuje na povrchu nánosu. V lavinové prevenci se nejdůležitější je, aby vás lavina nezasáhla. V případě, že vás lavina zasáhne, je zásadní zabránit úplnému zasypání lavinou. Při úplném zasypání klesá šance na přežití v důsledku asfyxie a následné hyperkapnie s postupem času rychle klesá. Při neúplném zasypání je šance na přežití několikanásobně vyšší.