Jak se vyhnout lavinovým svahům

Riziková místa

Čím hlouběji je člověk pod povrchem laviny, tím nižší jsou šance na přežití. Vždy dělejte maximum proto, abyste se do laviny nikdy nedostali. Jaké jsou nebezpečné zóny v zasněženém horském terénu?

Muldy a žleby

Ty se často stávají místem shromažďování lavinového sněhu z široké sběrné oblasti (trychtýřový efekt). V případě, že se ocitnete ve žlabu, ohraničeném ze stran, a lavina zde již jede, často není možnost lavině uniknout, proto se pokuste dostat se alespoň na okraj žlabu. Pravděpodobnost hlubokého zasypání je ve žlabech značně vyšší, což snižuje šance na včasné vykopání zasypaných a tedy úspěšnou záchranu.

Blízkost hřebenů

Oblasti hřebenů jsou často místa s výskytem sněhových převějí, proto je třeba být opatrný při jejich přecházení. Převěj, kterou lyžař odtrhne, může iniciovat lavinu na svahu, na který převěj spadne (často i s lyžařem). Hřebeny také často pokrývají plochy s nebezpečným navátým sněhem, hlavně na rozhraní hřebenu a závětrného svahu.

Rozhraní svahů s různým sklonem

Může být nestabilní zónou, pokud má jeho profil oblý tvar. Sníh pokrývající oblinu je náchylný k tvorbě napětí v různorodých vrstvách a soudržnost sněhu je na rozhraní vrstev většinou nižší.

Lavinový svah nad skupinou

Snažte se stoupat strmými svahy po okrajích a pokud je přejíždíte, tak co nejvýše. Tím snižujete pravděpodobnost hlubokého zasypání v případě uvolnění laviny.

Kde hledat bezpečné zóny?

• Široké ploché hřebeny mají výhodu, že nebezpečná místa jsou většinou pod lyžařem.
• Svahy s mírným sklonem (do 30°) jsou obecně bezpečné, menší sklon představuje větší bezpečí.
• Vypouklé svahy, tedy svahy konvexního tvaru, jsou obecně bezpečnější než prohlubně (ať už rozlehlé nebo mírné). Na vypouklém širokém svahu jste obvykle nad nebezpečím, zatímco prohlubně může být místem, kudy se "přelije" lavina uvolněná někým jiným na relativně velké vzdálenosti.
• Dostatečně daleko od strmých svahů byste se měli držet od 3. stupně nebezpečí (3 z 5, značné) a zejména při 4. stupni (vysoké), kdy jsou typické samovolné, spontánní laviny. Pokud by vás zasáhla lavina uvolněná na blízkém svahu, počítejte s tím, že obvykle bude mít velkou rychlost a bude doprovázena silnou tlakovou vlnou.
• Ostrůvky jistoty jsou místa, kde lídr skupiny shromažďuje svou skupinu. Mělo by jít o co nejbezpečnější místo (v rámci možností) pro skupinovou přestávku (při výstupu, sjezdu, pro svačinu atd.). Ideální jsou vyvýšená místa (nad nebezpečnými zónami). Při pohybu v horách se volně inspirujte umístěním horských chat v terénu – to by měly být 100% ostrůvky jistoty.

Je nad námi nebezpečí?

Od 3. stupně nebezpečí („značné“) může dojít k uvolnění laviny i na úpatí svahu. V takovém případě hrozí hluboké zasypání. Sledujte proto nejen svou stopu, ale i okolní svahy, zejména ty nad sebou.

Rovněž na rovinatém terénu vás může zasáhnout nahoře uvolněná spontánní lavina. To hrozí kvůli tzv. dálkovému odtrhu, který se šíří vlivem napětí ve sněhu a spustí lavinu na vzdáleném, prudkém svahu.

Je nebezpečí pod námi?

• Skalní bloky nebo stromy v lavinové dráze zvyšují riziko zranění.
• Nad terénními zlomy hrozí nebezpečí stržení lavinou (i malou) a následný pád strmým svahem nebo do propasti.

Pozor na špatnou viditelnost

• Viditelnost umožňuje rozpoznat nebezpečí a vyhnout se mu.
• Za mlhy je lavinové nebezpečí téměř nerozpoznatelné, a proto není možné vést optimální, bezpečnou stopu. Nelze se vyhnout velmi nebezpečným akumulačním zónám navátého sněhu.
• Kombinace špatné viditelnosti a zvýšeného lavinového nebezpečí vyžaduje velkou opatrnost, racionální rozhodování, nebo zrušení túry.
• Při 3. a 4. stupni nebezpečí vyrážíme na túru jen za dobré viditelnosti a v odpovídajícím terénu.
• Za špatné viditelnosti výrazně roste význam použití navigačního GPS přístroje. Zapněte si funkci „záznam prošlé trasy“ a v případě zhoršení podmínek můžete při sjezdu snadno kopírovat trasu výstupu.