Štěpán Potůček

K lezení jsem se dostal potom, co můj strýc otevřel lezeckou stěnu ve Zlíně. Ze začátku jsem to vnímal spíše jako doplněk k ostatním sportům, co jsem dělal. To se ale postupem času změnilo a lezení jsem nakonec úplně propadl a naplno se mu věnuji již 8. rokem.

Osobně si myslím že mě lezení hodně posunulo, naučilo disciplíně, a poznal jsem díky němu spoustu skvělých lidí. Lezení mě zkrátka neuvěřitelně chytlo a užívám si každou vteřinu. Ať už je to trénink, závody, projektování cesty venku, obtížnost nebo bouldering. Na závodech mě ale asi nejvíc baví to, že nikdy není jisté, jak to dopadne. Jako svůj největší závodní úspěch vnímám 19. místo v lezení na obtížnost z mistrovství Evropy a na skalách je to jednoznačně flash cesty Missing link obtížnosti 8b+ ve slovinském Ospu.

Kromě lezení podstatnou část mého času zabírá škola. Studuju na strojní fakultě na ČVUT v Praze Teoretický základ strojního inženýrství a jsem ve 3. ročníku. Když mám ale volnou chvíli, tak si rád zaběhám nebo třeba zahraju šachy.